Akce v okolí

Dětská zbrojnice

V interaktivní expozici čeká všechny odvážné kluky komnata plná rytířské zbroje a vše je k vyzkoušení – meče, štíty, helmy z různých historických období, halapartny a jiné tyčové zbraně z dílny papírového platnéře Jiřího Havlise z Borovan.

Rod Sedlnitzkých z Choltitz

Loutky ze sbírky Milana Knížáka

Erby

Při restaurátorském sondážním průzkumu v roce 2008 byla na východní stěně místnosti volyňské radnice nalezena v první vrstvě omítky nástěnná malba, která byla překryta několika druhotnými vápennými nátěry a dalšími monochromními barevnými vrstvami z mladších dob. Při restaurátorských pracích v roce 2009 bylo provedeno odkrytí maleb, při nìmž se odhalily dva erby, které byly následně zrestaurovány.

Stálá expozice

Na náměstí ve Štramberku najdete nové Muzeum hraček. V muzeu se nachází hračky z let 1860-1989. Sbírku tvoří téměř 40letá sbírka hraček nejrůznějšího zaměření. Děti byly od mala připravovány na svoje životní poslání a tomu samozřejmě odpovídají i typy hraček. Pro chlapce to jsou cínoví vojáčci, hrady, různé konstruktivní hry, stavebnice , mechanické hračky , vláček... Děvčata měla panenky, pokojíčky, kočárky, kuchyňky…. K vidění je také expozice asi nejznámější panenky na světě-panenky Barbie. Máme zde panenky Barbie a Keny staré 50 let. Vedle toho se představí panenky sběratelské, které nebyly určeny pro hraní, ale sběratelé si je sbírají jako např. staré známky. Jedinečné pro toto muzeum je expozice tovární československé hračky do roku 1985. Takto uceleně ještě žádné muzeum v ČR tyto hračky nevystavuje. Jedná se o hračky firem Ites, Kdn, Směr, Omnia a mnoho dalších výrobců především krásných elektrických hraček (např.autíčka na kabelové ovládání), také společenské hry, ve své době velmi populární. Tyto československé hračky do roku 1989 také stále vykupujeme.

Panoptikum

Expozice figurín historicky významných osobností města Štramberka. Stálá expozice Panoptika zahrnuje celkem pět samostatných scén. Každá z nich má své originální specifické pojetí. První z nich přináší atmosféru nelítostného boje Tatařínů pod vrchem Kotoučem. Tatařín, ač latexový, působí asi stejně zlověstně jako za dávných časů. Autorem malovaných výjevů a scenérií Štramberka i okolí je Josef Odráška, ostravský malíř, grafik a pedagog. V další části expozice vaše zraky spočinou na vážné tváři jezuitského provinciála Matěje Tannera, který se právě chystá k napsání dalšího řádku svého spisu. Možná je to historie k hoře Olivetské, možná překlad Těžkého soudu? Před vámi se dále bude odvíjet příběh secesního malíře Bohumíra Jaroňka, obklopeného autorovými dřevoryty i rozmalovaným obrazem, který už Jaroněk nedokončí… ale další mistrovy originály je pak možné shlédnout v nedaleké Jaroňkově galerii. V Panoptiku potkáte také významného vlastivědného nadšence Adolfa Hrstku, který se ve svých úvahách a snech často zabýval úpravami štramberského hradu. Do jaké míry byly obrozené představy tohoto neúnavného propagátora Štramberka realizované, se můžete přesvědčit sami podrobným zkoumáním makety města i kopie plánu na přestavbu štramberského hradu z roku 1904, jež jsou součástí expozice. Panoptikum vám také zprostředkuje osudový okamžik archeologického nálezu učitele Karla Jaroslava Mašky. Ten latexový právě objevil čelist neandrtálského dítěte ve velikosti, která původní celosvětově u

Expozice

Expozici výstavy zpracovali pracovníci Vlastivědného muzea v Novém Jičíně. V přízemí je zachycena ve zkratce historie obce Trojanovice (např. kopie pečeti z roku 1766) a způsob života v minulosti. Dvě sochařská díla jsou od Jana Knebla – busta spisovatele Bohumíra Četyny a socha – alegorie hospodářské krize. Valašský betlém je z roku 1930 a zhotovil jej frenštátský řezbář Josef Knězek. Na místě památníku stála dříve chalupa z roku 1757. V ní se v roce 1866 narodil sochař Jan Knebl i jeho čtyři synovci: v roce 1906 spisovatel Bohumír Strnadel-Četyna, 1910 malíř Antonín Strnadel, v roce 1912 spisovatel Josef Strnadel a v roce 1919 Václav Strnadel.

2.okruh (velký)

2.okruh zahrnuje cestu havíře do práce, těžní budovu a pokračuje prohlídkou strojovny a kotelny. V rámci možností spouštíme parní stroj.

1.okruh (malý)

Zahrnuje cestu havíře do práce, končí v těžní budově. Pracovní směna havířů začínala příchodem do známkovny. Každý, kdo pracoval pod zemí, si zde vyzvedl svou osobní známku. Tyto známky můžete vidět na panelech. Jednotlivé barvy a tvary známek se liší podle směny a profese (specializace) horníka. Po příchodu do šatny se havíři převlékli do fáraček (hornický oděv). Každý pracovník měl přidělené dva řetízky (v havířském slangu označované jako háky), jeden pro čisté, civilní šaty a druhý pro špinavé pracovní šaty. V řetízkových šatnách byly fáračky zavěšeny v prostoru, který byl dobře větrán a v zimě dokonce vytápěn, takže mohly lehce uschnout. Ventilace šaten a koupelen byla přirozená, pomocí hřebenovité ventilační nástavby, která při pohledu z venkovní strany objektu tvoří zajímavou siluetu završenou malou věžičkou. Součástí těchto šaten bylo i oddělení pro technický personál vybavené vanami, tzv. štajgerské lázně. Jednou z důležitých součástí každého dolu byla kancelář důlních měřičů. Můžeme zde vidět na třech pracovních stolech postupný technický vývoj této profese. Dále je možné vidět Kancelář geologa, Instalaci první pomoci, Místnost dispečinku, Výdejnu svačin, Cechovnu, Lampovnu a 1. okruh je ukončen u Těžní věže a těžní budovy.

Stálá expozice

Stálá expozice o životě a díle brušperského rodáka a spisovatele. Součástí památníku je také nová expozice věnována dalším významným rodákům města Brušperka: hudebnímu skladateli Jožku Matějovi, učiteli a hudebnímu skladateli Františku Palkovskému, Bohumilu Fialovi, režisérovi a dramatikovi Vilému Vitekrovi.