Akce v okolí

Litomyšl – město kultury a vzdělanosti

Expozice prezentuje nebývale bohaté dějiny Litomyšle od jejich počátků až do současnosti. Hned v úvodu, v suterénním ochranném objektu, jsou prezentovány pozůstatky středověké a raně novověké zástavby kolem tzv. scholastikovy brány tak, jak byly archeology objeveny v minulém roce. Vedle navazuje expozice zámeckého návrší, kde je prostřednictvím 3D modelů a dokumentárního filmu představen pozoruhodný a širší veřejnosti dosud téměř neznámý stavební vývoj této lokality – od kláštera přes biskupství, hrad s novým městem, zámecký areál, původní piaristické budovy až po současný stav. Další části expozice obsahují řadu unikátních předmětů – mamutí kel nalezený v Litomyšli, katovský meč, iluminovaný graduál literátského sboru ze 16. století, obrovskou Müllerovu mapu Čech z 18. století, podmalby na skle, „Litomyšlské nebe“ s originálními osobními předměty A. Jiráska, B. Němcové, M. D. Rettigové a dalších osobností nebo staré tisky litomyšlské tiskárny a ruční tisky a štočky Josefa Portmana.

Generál Loudon jede přes vesnici...

Vítěz od Bělehradu, nesmrtelný rakouský vojevůdce, lidová postava dodnes ožívá ve zlidovělé písni a rčeních u nás i v zahraničí. Slavný maršál se na konci jara 1790 přesunul se svou armádou na severní Moravu, koncem června jej však při obědě na zámku v Hradci nad Moravicí postihnul těžký záchvat a musel být převezen do Nového Jičína. V nedalekém Novém Jičíně 14. července umírá. Jeho unikátní sbírka vojenských plánů, map, atlasů a jeho knihovna jsou dnes považovány v Rakousku za nezvěstné a ztracené.

Stuhařský tkalcovský stav

Jedná se o žakárský stuhařský stav vyrobený v roce 1903 firmou Lüdorf v Gross-Schönau (dnes Velký Šenov u Šluknova). Po technické stránce se jedná o osmichodý stav se žakárským strojem, u něhož větší část konstrukce (včetně funkčních součástek) je dřevěná. Pro nás laiky: termín osmichodý znamená, že je možno vedle sebe vyrábět osm stuh stejného vzoru, v tomto případě o šířce 7 cm. Žakárský stroj vytváří tkaný vzor, naprogramovaný pomocí děrných štítků – lepenkových karet s vyraženými dírkami (až 400) – a dokážou vytvořit i velmi složité vzory. Stuhy mohou být utkány až v pěti barvách (bílá + čtyři další).

Prohlídka areálu

Součástí areálu jsou objekty stálého těžkého opevnění v obci Šatov a jejím bezprostředním okolím, budované v letech 1935–1938 k ochraně státních hranic, z nichž některé byly využívány armádou i v poválečném období. Zpřístupněný pěchotní srub MJ-S3 "Zahrada" je uveden do podoby z osmdesátých let, včetně maskovacího nátěru používaného na objektu v tomto časovém období. Objekt je vybaven původní výzbrojí a výbavou používanou zde v letech 1960–1999, včetně dvou pevnostních kanónů vz. 44/59. Druhým srubem v areálu je MJ-S 2 "Úvoz", který je však nepřístupný pro veřejnost, možná je prohlídka pouze jeho exteriéru. Objekt bude zvenku uveden do podoby z posledních let využívání Armádou České republiky. K památce náleží také několik lehkých objektů vz. 37 typu A a typu E. Dva lehké objekty typu A jsou situovány mezi pěchotní sruby a budou příležitostně zpřístupňovány pro veřejnost (provoz bude zajišťován členy Klubu vojenské historie a Vojensko-historických jednotek).

Sbírka panenek

Soukromá sbírka panenek paní Sváti Jakoubkové vytvořila základ pro nové Muzeum panenek ve Smržovce. Expozici s 200 exponáty německých, ruských, španělských a českých panenek doplňují i další hračky. Vedle kuchyněk, pokojíčků, kočárků, postýlek i kolébek, nechybí ani kostičky, vláčky i autíčka pro kluky. Sbírka vznikala po dobu deseti let a některé panenky musely být citlivě a odborně, se znalostí historie a technologie výroby, opraveny. Exponáty netvoří pouhou statickou výstavku, kde se nic neděje. Panenky se budou převlékat podle ročního období, proto jsou důležité detaily: deštníky, kabelčičky, šperky, ale i křesílka, šicí stroj, kočárky. Přijďte se přesvědčit, jak citlivě se může k obyčejné panence přistupovat a jak se historie módy dá zkušeně představit prostřednictvím této neživé modelky. Celá prohlídka je provázena dobrou náladou a poutavým povídáním majitelky muzea.

Expozice skla

Mezinárodní sklářské sympózium – International Glass Symposium (IGS) se poprvé konalo v roce 1982. Sklárna Crystalex v Novém Boru pozvala do svých provozů výtvarníky a designéry z celého světa, aby za asistence novoborských sklářů zrealizovali své představy. V Novém Boru se v pravidelných tříletých intervalech scházeli špičkoví sklářští výtvarníci, aby ve spojení se sklářskými řemeslníky v hutích a rafinačních dílnách před očima odborné i laické veřejnosti předvedli své umění. V průběhu let se na těchto sympoziích vystřídaly stovky umělců. Za své existence se toto sklářské sympozium stalo světovým unikátem, prestižní záležitostí a symbolem setkávání, tvůrčí práce a nových možností ve světě skla. Během těchto let vznikl jedinečný soubor prací, který představoval přehled sklářského vývoje moderního skla druhé poloviny 20. století a který ve světě neměl obdoby. Tato unikátní sbírka byla zpřístupněna veřejnosti na zámku Lemberk po jeho rekonstrukci v roce 1992. Sbírka se doplňovala během dalších sympozií. V souvislosti s úpadkem závodu Crystalex se začala hledat řešení pro záchranu celého souboru. O záchranu sbírky se po mnoha peripetiích zasloužila Nadace Josefa Viewegha, která sbírku koupila.

Expozice věnovaná technologickému procesu výroby klobouků

Dějiny obce Vinoře od pravěku do 20. století

Expozice vytvořená ve spolupráci s Městskou částí Praha – Vinoř seznamuje návštěvníky s historií obce Vinoř. Výstava zachycuje proměny Vinoře v čase, uvádí zásadní dějinné události, ale i důležité vinořské občany a rodáky. V tematických blocích je pozornost věnována například školství, významným duchovním, vinořskému zámku a starostům obce. Z exponátů stojí za pozornost dochovaný vycházkový oblek požárníka nebo pluviál z 19. století zapůjčený z Farního úřadu Vinoř.

Řemesla v pořádku

Muzeum hlavního města Prahy spravuje jednu z nejrozsáhlejších sbírek cechovních památek na světě. Jedná se o specifickou sbírku dokládající historii a způsoby prezentace řemeslných spolků. Tato sbírka je základem stálé expozice ŘEMESLA V POŘÁDKU - historie profesního sdružování řemeslníků od středověku po současnost. Termín pořádek, užívaný u nás v novověku, vyjadřoval jistotu, kterou řemeslníci díky síle svého sdružení měli, a zároveň dával najevo, že vše se děje v souladu s určitými pravidly. Totéž znamenalo i staroněmecké slovo cech, kterým řemeslnická sdružení označují historici od konce 19. století.

Expozice Židovské město v Boskovicích