Akce v okolí

Stálá prodejní galerie

Stálou prodejní galerii najdete ve II. a III. patře Výtvarného centra Chagall.

Stálá expozice

Jak se žilo na Plzeňsku. Expozice je umístěna v historických prostorách Chotěšovského, Gerlachovského a Bartlovského domu na náměstí Republiky. Návštěvníky čeká mimořádně rozsáhlá prohlídka, která čítá dvacet místností se zajímavými historickými interiéry. První část představuje vývojovou řadu měšťanských interiérů, tj. nábytek a interiérové doplňky, portréty a drobný inventář z údobí gotiky, renesance, baroka, empiru, biedermeieru a první třetiny 20. století. Exponáty jsou velmi cennou kolekcí předmětů denní potřeby, dokreslující všední život v plzeňských měšťanských domácnostech. Druhá část je věnována životu lidu na venkově a tvoří ji dvě lidové světnice zařízené nábytkem charakteristickým pro oblast Plzeňska, expozice krojů z plzeňského regionu, ukázky lidového stavitelství a expozice prezentující zvyky a tradice venkovského lidu v 19. a na počátku 20. století.

Šumavské perle

Stálá prodejní výstava. Každý pátek v galerii měla předvádí v době od 14:00 do 16:00 hodin paní Jana Wudy výrobu skleněných korálků na sklářském kahzanu.

Dobřanské Baroko

Sbírky Galerie a muzea litoměřické diecéze

Ojedinělá díla vrcholně románská, jejichž provenience zřejmě souvisí s pražskou sochařskou produkcí a s dobovou příslušností Žitenic k vyšehradské kapitule. Polyptych z Dubí, benátská práce Jacobella di Bonomo, reprezentuje italské umění 14. století: sedm malovaných desek je zasazeno do novogotického rámce, který býval nejspíš součástí většího oltářního celku. Výšivka znázorňující Ukládání Krista do hrobu, kde Kristovo tělo je zastoupeno tzv. Turínským plátnem, je italská práce z oblasti uměleckého řemesla, odjakživa těsně spjatého s církevním životem. Po všech stránkách zcela výjimečným dílem je drobná deska Madona v Uzavřené zahradě s datací 1494 přímo v obrazu, jejímž autorem je Mistr Tiburtinské Sibylly. Složitá ikonografie díla je zakotvena ve starozákonním textu Písně písní, avšak interpretace symboliky jednotlivých drobných výjevů není ještě zdaleka vyjasněna. Toto nevelké dílo patří k tomu nejcennějšímu, co vzniklo v Nizozemí na konci 15. století. Osm samostatných dřevěných desek oltáře sv. Olafa Norského od bruselského mistra z roku 1520 představuje šest výjevů ze života Panny Marie a Ježíše: Zvěstování, Narození Páně, Hostina v domě Šimonově, Vzkříšení Lazara, Vjezd do Jeruzaléma, Proměnění Páně, dva výjevy jsou věnované sv. Olafu Norskému: Sv. Olaf nad přemoženým symbolem pohanství, Sv. Olaf Norský se sv. Augustinem. Bezprostředně po roce 1520 vzniká obraz Sv. Antonín poustevník, dílo jednoho z největších německých malířů nastupující renesance Lucase Cranacha staršího. Obraz světce s vizemi pokoušení ďábly je signován okřídleným dráčkem. Sílu mistrova uměleckého vlivu ukazuje sousední Madona s náhrdelníkem od Cranachova pozdního následovníka, stejně jako o deset let mladší Votivní obraz ze Šopky s námětem Vzkříšeného Krista mezi donátorem a Smrtí, dílo Mistra IW, žáka Lucase Cranacha st. Druhé patro Diecézního muzea je věnováno umění baroknímu. Hlavním tématem třetí místnosti je klanění králů a klanění pastýřů zpracované různými autory. Klanění tří králů flámského malíře 1. poloviny 17. století je inspirováno tvorbou Petruse Paula Rubense, hlavního představitele antverpské malířské školy. Náš neznámý autor dokonce použil i určité doslovné citace z Rubensových děl. Jan Steen z Leidenu je autorem Klanění pastýřů z roku kolem 1653. Klanění pastýřů bylo oblíbeným námětem především u holandských malířů 17. století, kteří ho pojímali jako žánrovou scénu ze soudobého venkovského života. Dalším holandským umělcem je Jacob Willemsz.de Wet, který ve své tvorbě čerpal z díla Rembrandta van Rijn. Rembrandtem inspirované je i magicky působící Klanění tří králů ze 40. let 17. století, kde tajemného účinku je dosaženo velmi působivým střídáním prudce osvětlených míst se zastíněnými. Autorem dalšího Klanění tří králů z Třebenic z roku kolem 1525 je Pieter Coeck D´Alost. V poslední místnosti jsou barokní obrazy už opět různých námětů. Obraz Sv. Matouš s andělem datován k roku 1666 byl malován pro kostel v nedalekých Křešicích Karlem Škrétou z podnětu biskupa Maxmiliána Rudolfa Šlejnice. Karel Škréta jako první zprostředkoval českému prostředí znalost barokní malby, kterou si osvojil při svém pobytu v zahraničí. Z okruhu dalšího velmi významného autora českého baroka, Petra Brandla, jsou obrazy Sv. Jeroným a Sv. Eustach z první poloviny 18. století. Dílem Antona Kerna je obraz Obětování Krista v chrámu ze 40. let 18. století a Václav Vavřinec Reiner je autorem plátna Sen sv. Jakuba z roku 1737. Plastickou barokní tvorbu zastupují dva dřevění Andělé od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1725. Ve vitrínách v expozici muzea jsou také vystaveny ukázky propracovanosti uměleckého řemesla - kalichy, ciboria, monstrance, kněžská roucha, ale i biskupská mitra a pontifikální rukavice.

Období hustitských válek

Historická expozice seznamuje návštěvníky s významným obdobím dějin severozápadních Čech – s obdobím husitských válek, kdy města Louny a Žatec hrála velmi důležitou úlohu mocenských opor husitství na severozápadě Čech. Expozice zachycuje a dokumentuje tuto dobu od jejích ideových počátků za vlády Karla IV., přes dění ve dvacátých až čtyřicátých letech 15. století až po nástup Jiřího z Poděbrad na český trůn.

Obrazy ze sbírek muzea

Sbírka starého umění. Sbírka barokního umění. Sbírka naivního umění

Sbírka výtvarného umění z Litoměřicka a okolí. Expozice naivního umění se nalézá v zadním traktu. Ojedinělý soubor obrazů, kreseb a plastik byl budován od roku 1967 s cílem zachytit nejrozmanitější tendence a způsoby výrazu ryzích naivních umělců, působících mnohdy v úzkém sociálním okruhu. Nejednalo se o pouhou amatérskou tvorbu, nýbrž o tvůrce s neobvyklým viděním světa, nedotčeným uměleckou produkcí. Součástí expozice jsou i videozáznamy osobních výpovědí některých autorů vytvořené ve spolupráci s Poetickou galerií v Praze.

Prohlídka zámku

Státní zámek Milotice, nazývaný perla jihovýchodní Moravy, je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury. Zámecká instalace nabízí pohled do životního stylu a zvyklostí posledních majitelů rodu Seilern-Aspang.

Prohlídka Moravského kartografického centra

Expozice je zaměřena na historický vývoj zobrazení zemského povrchu na mapách, kartografického zpracování map na území České republiky a především na Moravě a ve Slezsku.